Informace pro zájemce o doktorské studium

Jak studium probíhá

Doktorský studijní program Informatika a výpočetní technika / Computer Science and Engineering je zaměřen na objevování dosud nepoznaných skutečností a vytváření nových algoritmů, metod a modelů v oblasti informatiky, výpočetní techniky a informačních technologií. Konkrétní témata pro výzkum v doktorském studiu odpovídají oblastem výzkumu Katedry informatiky a výpočetní techniky.

Cílem studia je zvládnutí výzkumných metod a získání znalostí a dovedností nutných pro samostatnou i týmovou tvůrčí práci v oblasti informatiky. Pro úspěšné absolvování musí každý student dosáhnout aspoň malého, ale původního vědeckého přínosu k nějakému tématu v dané oblasti, nemůže jít jen o přínos na úrovni implementace. Dosažené odborné výsledky student publikuje na mezinárodních odborných konferencích a v časopisech.

Odborné i metodické vedení poskytuje studentovi školitel. Volba školitele je pro úspěšné dokončení studia důležitější než volba tématu, student a školitel musí spolu výborně vycházet a vzájemně se potřebovat.

Každý student postupuje podle individuálního studijního plánu. Tento plán obsahuje pro první dva roky studia nejméně tři předměty relevantní ke zkoumané problematice ukončené zkouškou a způsob prokázání jazykových kompetencí (typicky přednesením příspěvku na konferenci v cizím jazyce). Po dvou letech studia student skládá státní doktorskou zkoušku, kde prokazuje získané znalosti, prezentuje dosud dosažené výsledky a představu o obsahu budoucí disertace – je to důležitá příležitost získat zpětnou vazbu v klíčovém momentu práce na disertaci.

Během studia by student měl vyjet aspoň na kratší odbornou stáž do zahraničí – je užitečné získat mezinárodní srovnání a získat kontakty.

Student kromě odborné práce typicky také učí, což je užitečné pro katedru i pro něj – absolvent studia by měl umět své znalosti také prezentovat na veřejnosti a předávat jiným. (Pokud by učení pro studenta představovalo zásadní problém, lze se dohodnout na jiné formě pomoci katedře, ale doporučujeme spíše to zkusit, v rámci své pozdější odborné kariéry se absolvent podobným úkolům stejně nevyhne.)

Při závěrečné obhajobě disertační práce (obvykle ve 4. ročníku) student prokazuje, že získané odborné a teoretické znalosti, včetně metod vědecké práce, tvůrčím způsobem využil a rozvinul v podobě vlastního nového příspěvku ke stavu poznání, akceptovaného odbornou vědeckou komunitou. Akceptovanost výsledků dokladují články, které student ke svému výzkumnému tématu publikoval, ale rozhodující je názor komise.

Finanční stránka studia

Průměrný příjem studenta se skládá ze státního stipendia, příspěvku katedry, odměn za dosažené a publikované výsledky, za výuku, případně další zásluhy.

  • Státní stipendium

    • pokrývá 4 roky studia, vypláceno měsíčně
    • 1.ročník 9 tis., 2. ročník 10.5 tis., po SDZ 13.5 tis.
  • Příspěvek (stipendium) katedry

    • 4 tis. měsíčně v 1.ročníku studia
    • pro nejlepší studenty v 2. ročníku 2 tis. měsíčně
  • Odměny za výsledky (mimořádná stipendia)

    • konferenční článek 15 tis., článek v časopisu 10 tis. (záloha) +20 tis. (po uveřejnění)
    • složení SDZ v 2.r.: 2 tis. měsíčně celý následující rok
    • odevzdání disertace ve 4.r.: 48 tis.
    • a další, viz motivační systém katedry
  • Přivýdělek na katedře

    • za výuku, typicky 250 Kč/1h formou dohody
    • na projektech školitele, typicky formou úvazku

Řádně studující doktorandi s dobrými výsledky mívají v průměru 15-20tis měsíčně “čistého”, bez přivýdělků.

Hodím se pro doktorské studium a doktorské studium pro mě?

  • Ano, pokud:

    • Baví mě dozvídat se nové, hledat nová řešení a navrhovat nové algoritmy
    • Umím pracovat samostatně, ale také se s někým poradit, jak dál
    • Baví mě číst odbornou literaturu včetně anglické
    • Jem schopen psát odborný text v angličtině
  • Ne, pokud:

    • Nerad vymýšlím nové metody, jsem radši, když mi někdo řekne, co mám naprogramovat
    • Svůj kód chci vidět jako část nějakého firemního řešení
    • Nerad čtu, natož odborný text anglicky
    • Učení už mám dost
    • Nerad píšu
  • Možné další motivace:

    • Prodloužení mládí
    • Absence vhodného zaměstnání
    • Zájem stát se VŠ učitelem
    • Zájem stát se vědcem
    • Zájem pracovat v zahraničí
    • Prestiž doktorátu
  • Zisky:

    • Doktorát „an se“ – časem doktorát důležitý pro lepší kariéru
    • Pokud zvítězí ve společnosti náhled „vzdělání je pro všechny, nejen pro nadané“, tituly potká degradace => Bc -> 0, Ing. -> Bc., Ph.D. -> Ing.
    • Investice do sebe
    • Studium nových metod (včetně technologií, ale ty v DS obvykle méně důležité)
    • Další programátorská a testovací praxe
    • Zdokonalení angličtiny
    • Praxe v učení jiných
    • Trénink ve vystupování na veřejnosti
    • Psaní, hlavně v angličtině
    • Cestovatelské zážitky
    • Kontakty po celém světě
    • Získání nadhledu v oboru (les není jen množina stromů)
  • Ztráty:

    • U firmy se všude ve světě vydělá víc než v akademickém světě
    • Růst ve vědě může zároveň přinést stagnaci v praktických znalostech
    • Firmy většinou preferují praxi před doktorátem
    • Snaha zároveň pracovat u firmy často, ne vždy, přinese nutnost volit jedno nebo druhé

Proč zrovna na KIV FAV?

  • Počty doktorandů jsou tu přece jen menší než na velkých univerzitách, takže je možnost individuálního přístupu
  • Student je brán jako začínající, chybující, ale přece jen člen katedry (jak moc záleží nejvíce na něm); dostane na katedře pracovní místo, počítač, příp. přístup k zajímavé technice v laboratořích
  • Máme propracovaný motivační systém odměn za dosažené výsledky
  • Život v Plzni je přece jen levnější, a pro některé lákavější (klidné spíš menší město, pivo, špičkový hokej a fotbal, dostatek kultury, snadno dostupná příroda), než v Praze nebo Brně