Implementace

Operační systémy

Asi nejlepší dnešní implementace existuje pro operační systémy BSD unix. Známý je japonský projekt KAME, který nabízí freewarovou implementaci většiny navržených vlastností a protokolů pro běžné použití. Projekt zahrnuje práci mnoha síťových vývojářů, kteří společně vytvářejí otevřený sdílený programový kód pro heterogenní prostředí. Důraz je kladen na velkou stabilitu řešení. Snahou tvůrců je vytvořit a udržovat nejdokonalejší IPv6 implementaci, která by sloužila jako referenční při aplikaci IPv6 standardů. Její veřejná dostupnost by také mohla urychlit zavádění protokolu na další platformy a sjednotit neujasněné detaily. Jádro IPv6 je obsaženo ve všech nových distribucích Free/Net/Open/BSD a zdrojové kódy programů je možno stáhnout zdarma z Internetu.

Firma Sun Microsystems je v čele vývojářské skupiny, které IPv6 prosazuje, téměř od počátku. Velmi důsledně proto zavádí podporu do svého operačního systému Solaris.

Microsoft se implementováním IPv6 také zabývá. Jako experimentální a nepodporovaný nabízí zdarma ke stažení doplňkový balík do operačních systémů Windows NT a Windows 2000(SP1), částečně s možností nahlédnout do zdrojového kódu. Standardní a podporovanou součástí je IPv6 v systémech Windows .NET Server Family a Windows XP. Podpora není široká a bohatá, nicméně už jde o základní funkční jádro (ne jen experimentální implementaci).

Pro podporu implementace IPv6 do systému Linux vznikla pracovní skupina USAGI a některé Linuxové distribuce již mají podporu nového protokolu standardně obsaženu. Vzhledem k přenositelnosti zdrojových kódů je možné při instalaci převzít chybějící části kódu například z projektu KAME a rozběhnout na Linuxu téměř plnohodnotný uzel IPv6 sítě.

Síťové prvky

Většina sítí je dnes vystavěna na specializovaných zařízeních, pracujících s vlastním operačním systémem, takže velmi záleží na postoji výrobců, jak se k přechodu postaví. Firma Cisco Systems začala oficiálně podporovat IPv6 ve svém operačním systému IOS. Kvalitní implementaci na svých směrovačích nabízí také firmy Ericsson/Telebit, Juniper a Hitachi.

Aplikace

Změny budou muset být provedeny i v aplikacích, které používají uživatelé. To bude zřejmě obtížnější úkol přechodu na IPv6. Aplikace bude nutné upravit (nebo znovu napsat), nějak distribuovat a instalovat na všech koncových uzlech.

Aplikace podporující IPv6 jsou asi největší bolest, zabraňující rychlému šíření protokolu po celosvětových sítích. Není jich takové množství, které by bylo pro širší používání nového protokolu potřeba.

Projekt KAME se nezbývá pouze implementací jádra systému IPv6, ale i úpravou síťových aplikací. Jde jak o servery (apache, bind, ncftp, postfix, squid, sendmail) tak o klientské aplikace (VNC, patch do Mozilly, lynx, wget, perl, CVS). Součástí projektu je celá řada nástrojů pro řízení a diagnostiku provozu na síti a tyto balíky lze bez obav nasadit do provozu a přímého využití.

Windows jsou v podpoře aplikací trochu pozadu za unixem. Jako IPv6 webový prohlížeč je možno použít Internet Explorer od verze 5, ale nelze použít přímý číselný zápis IPv6 adres v URL. Stranou nezůstávají ani síťové počítačové hry, např. Quake.

Šíře aplikací ovšem není veliká a prozatím se jen málokdo vzdá svých oblíbených IPv4 programů.