Expertní systémy

Něco o těchto stránkách

Hlavní stránka

Obsah

Literatura

Rejstřík

Odkazy jinam

Úvod

Člověk se ve svém každodenním životě téměř nepřetržitě setkává s úlohami, jejichž řešení předpokládá schopnost pracovat s neurčitostí, neúplností, náhodností a z nich vyplývajícími nejistotami. Nejistoty mohou mít různé příčiny. Někdy jsou důsledkem nepřesnosti přístrojů a zařízení, kterými pozorujeme a měříme. Jindy vyplývají z našich subjektivních chyb v procesech poznávání a interpretace skutečnosti. Náš přirozený jazyk neurčitost ještě podporuje. Smysl mnohých slov a slovních spojení je za jistých okolností velmi nejednoznačný. Kolik roků má mladý člověk? Co znamená daleko ? Člověk většinou dokáže významu takových slov dobře porozumět a správně podle nich pracovat. Ba dokonce jsou pro něho často výhodnější než přesné kvantitativní údaje.Stejně tak expert při řešení problémů v dané oblasti s neurčitostí vědomě nebo nevědomě pracuje. Svoje závěry běžně doplňuje slovy jako témeř, skoro, pravděpodobně, zhruba, většinou a podobně. Při vytváření expertního systému se proto jedním z nejdůležitějších problémů stala práce s neurčitostí.

Známe různé metody, které navzdory nepřesným, neurčitým a nespolehlivým informacím umožňují dosahovat při řešení problému vyhovující, nebo alespoň přijatelné výsledky. Žádná z těchto metod ale není univerzální, a tedy použitelná k počítačové aplikaci. O to těžší je úloha znalostního inženýra. Ten musí zjistit, jak expert neurčitost vyjadřuje a jak s ní pracuje (aniž si to mnohdy uvědomuje).

V praxi se nejčastěji používají tři základní přístupy: prostředky teorie pravděpodobnosti, faktory určitosti a neostré množiny. My budeme problém neurčitosti řešit v prostředí pravidlových systémů, ale je zřejmé, že základní principy práce s neurčitostí budou užívány obdobně i v jiných reprezentačních schématech.

Neurčitost