Expertní systémyNeurčitost v pravidlových systémech |
|
Faktory určitosti
Při tvorbě expertního systému MYCIN se vynořil závažný problém: Doktoři byli ochoni uvažovat o pravděpodobnosti toho, že pacient má nějakou chorobu, na druhé straně ale zásadně odmítli určit pravděpodobnost, že danou chorobu nemá. V klasické teorii pravděpodobnosti by takový problém nikdy nemohl nastat, protože zde je jedním ze základních zákonů právě vztah P (událost A nastane) + P (událost A nenastane) = 1. Vzhledem na tento rozpor nebylo možné pro práci s neurčitostí použít teorii pravděpodobnosti. Na druhou stranu je nevyhnutelné i zde najít způsob, jak neurčitost vyjádřit. Úvahy lékařů-expertů nebyly založeny na pravděpodobnostních odhadech, ale spíš na jejich důvěře nebo nedůvěře k platnosti nějakého faktu. Míru této důvěry nazvali znalostní inženýři faktor určitosti. Faktor určitosti CF je vlastně atribut pravidla nebo jeho části, který zaznamenává důvěru v platnost jeho hodnoty. To znamená, že faktor určitosti popisuje atribut pouze ve spojení s určitou konkrétní hodnotou, jinak nemá smysl. Může nabývat různé hodnoty podle konkrétního expertního systému, většinou z intervalu <-1,1>. Pro faktor určitosti platí následující vztah: CF = MD - MN, kde MN je míra důvěry v platnost údaje a MN je analogická míra nedůvěry. Faktor určitosti se používá na čtyřech úrovních.
Praktické využití faktorů určitosti je nasnadě. Každému předpokladu se přiřadí určitá hodnota a zadefinuje se tzv. bod lomu , jako právě ta hodnota faktoru určitosti, aby ještě bylo dané pravidlo spustitelné. Kromě toho se faktory určitosti s úspěchem využívají k řešení konfliktních situací.
Popsaný způsob práce s neurčitostí se stal oblíbeným v mnoha expertních systémech a podporuje ho i spousta prázdný expertních systémů.
Neurčitost vyjádřená pravděpodobností Faktor určitosti předpokladu |