Expertní systémyPříručka k přednáškám |
|
Jednou z nových technologií, které v současnosti začínají ovlivňovat ekonomiku, jsou tzv.
znalostní technologie. Zakládají se na možnosti ukládat poznatky specialistů v paměti počítačů a
zpětně je prostřednictvím počítačů využívat. Znalostní a expertní systémy na sebe postupně přebírají
profesionální aktivity specialistů z nejrůznějších oblastí, od řízení průmyslových provozů přes
lékařské diagnostikování až po daňové poradenství. Příručka popisuje historii vzniku znalostních technologií. Expertní systémy představují jednu z vrcholních informačních technologií konce našeho století. Jaká cesta nás k nim přivedla? Jak vznikly a jak se dostaly z výzkumných laboratoří do praxe? Poznání minulosti bývá často klíčem k pochopení přítomnosti. Co vlastně jsou expertní systémy? Existuje nějaká oficiální definice? Kdy a jak se používají? A hlavně - proč? Nejdůležitější věc každé oblasti je poznat jeho podstatu. Jak znalostní a expertní systémy vznikají? Jaké jsou jednotlivé fáze vzniku? Jinými slovy, jaký je živostní cyklus znalostního systému? Už víme, co jsou expertní systémy, na jakém principu pracují a kdy je výhodné je používat. Ale jak konkrétně vypadají? Z čeho se skládají? Jaké funkce mají jednotlivé složky a jak jsou vzájemně propojeny? Jaká je jejich architektura? Od plánů a představ se vracíme k tvrdé tesařině. A jdeme ještě do hloubky. Jakým způsobem je možné zapisovat poznatky a vazby mezi nimi? Jaká reprezentace bude nejvýhodnější pro konkrétní účel? Jedním ze zásadních problémů při vytváření expertního systému je práce s neurčitostí. I když existuje více způsobů, jak tento problém řešit, univerzální návod neexistuje a s největší pravděpodobností nikdy existovat nebude. Hodnocení a ověřování je činnost, jejímž primárním cílem je zaručit dobrou kvalitu a správnost programu. Tento cíl se dosahuje vytvářením metod, technik a doporučeními, jejichž použití snižuje riziko tvorby špatných programů. |