Expertní systémy

Architektura znalostních a expertních systémů

Něco o těchto stránkách

Hlavní stránka

Komunikační modul

Znalostní systém většinou není izolovaný od ostatního (softwarového nebo fyzického) prostředí a musí si tedy s ním vyměňovat informace. Například může být pro nějaký expertní systém důležité znát momentální teplotu uvnitř tavící pece nebo aktuální počet nezaměstnaných v daném okrese (minimálně musí uživatel zadat otázku nebo problém, který se má znalostním systémem zpracovávat). Úlohu zadávání a zpracovávání údajů z vnějšího okolí zabezpečuje modul styku s prostředím.

Uživatel: Pascie utekl.
Znalostní systém: Byly zavřeny dveře do vedlejšího pokoje?
Uživatel: Ano.
Znalostní systém: Není v květináči fikusu?
Uživatel: Ne.
Znalostní systém: Kolik je hodin?
Uživatel: 23.00
Znalostní systém: Nech hledání na ráno.

Tyto údaje jsou většinou zadávány uživatelem, prostřednictvím klávesnice. Mohou se ale také přímo odečítat na přístrojích a zařízeních v konkrétním provozu. Existují i případy, kdy znalostní systémy používají externí zdroje dat či programů, popřípadě kdy jsou spojené s jinými systémy (např. systém řízení). I v takovýchto případech je zabezpečení styku znalostního systému s daty, programy či fyzickým prostředím úlohou modulu styku s prostředím.

Právě způsob komunikace je jedním z podstatných rozdílů mezi znalostními a expertními systémy. Komunikační modul znalostních systémů je určen především pro sběr informací, které sám potřebuje k řešení problémů. Expertní systémy více dbají na to, aby uživatel dostal informace nejen o tom, jaké řešení systém navrhuje, ale i o tom, proč je právě vybrané řešení nejoptimálnější.

Inferenční mechanismus Architektura expertních systémů