Expertní systémyArchitektura znalostních a expertních systémů |
|
Modul externích zdrojůPři realizaci expertního systému v praxi je obvyklé, že tento ke svému chodu potřebuje údaje z nějakých zařízení. Je-li počítač připojený k nějakému zařízení, pak je obvykle snímání, aktualizace a uchovávání údajů z tohoto zařízení zabezpečováno standardními algoritmy. Navíc expertní systémy jsou určené pro realizaci produktivních procesů, a ne těch, které jsou procedurálně lehce realizovatelné. Nebylo by ani účelné ani efektivní, aby velké množství údajů snímaných na zařízeních tvořilo obsah báze faktů. Všechny možné činnosti související s přenosem, uchováváním a zpracováváním těchto dat je vhodné dál řešit klasickými procedurálními programy. To jsou důvody, proč se tvůrci expertních systémů takovými procesy většinou nezabývají. Například křeček Pascal může mít ve své kleci šlapací kolečko s čítačem kilometrů. Toto zařízení podle počtu otočení kola vypočte vzdálenost, kterou křeček za danou dobu urazil, popřípadě také jeho průměrnou či maximální rychlost. Pak předá expertnímu systému informace o jeho momentální fyzické kondici. Ten pak může tyto údaje brát v potaz například tehdy, objeví-li se známky signalizující nemoc. Pascalovo kolečko zde pochopitelně zastupuje pouze velice jednoduchý případ. V praxi je většinou potřeba načítat velké množství údajů. Pro jejich následnou prezentaci existují daleko složitější a komplexnější zařízení, které zpracovávající mechanicky (většinou jde o výpočet podle matematického vzorce) načtené údaje. Neefektivnost a nesmyslnost zpracovávání načtených údajů expertním systémem se tím pochopiteně ještě prohlubuje. Všechny výše uvedené důvody ukazují, jak je velmi důležité, aby expertní systém dokázal komunikovazt se svým okolním prostředím. To zabezpečuje modul externích zdrojů, vykonávající dvě základní činnosti:
|