Expertní systémy

Architektura znalostních a expertních systémů




Něco o těchto stránkách

Hlavní stránka

Úvod kapitoly

Obsah

Literatura

Rejstřík

Odkazy jinam

Modul externích zdrojů

Při realizaci expertního systému v praxi je obvyklé, že tento ke svému chodu potřebuje údaje z nějakých zařízení. Je-li počítač připojený k nějakému zařízení, pak je obvykle snímání, aktualizace a uchovávání údajů z tohoto zařízení zabezpečováno standardními algoritmy. Navíc expertní systémy jsou určené pro realizaci produktivních procesů, a ne těch, které jsou procedurálně lehce realizovatelné. Nebylo by ani účelné ani efektivní, aby velké množství údajů snímaných na zařízeních tvořilo obsah báze faktů. Všechny možné činnosti související s přenosem, uchováváním a zpracováváním těchto dat je vhodné dál řešit klasickými procedurálními programy. To jsou důvody, proč se tvůrci expertních systémů takovými procesy většinou nezabývají.

Například křeček Pascal může mít ve své kleci šlapací kolečko s čítačem kilometrů. Toto zařízení podle počtu otočení kola vypočte vzdálenost, kterou křeček za danou dobu urazil, popřípadě také jeho průměrnou či maximální rychlost. Pak předá expertnímu systému informace o jeho momentální fyzické kondici. Ten pak může tyto údaje brát v potaz například tehdy, objeví-li se známky signalizující nemoc.

Pascalovo kolečko zde pochopitelně zastupuje pouze velice jednoduchý případ. V praxi je většinou potřeba načítat velké množství údajů. Pro jejich následnou prezentaci existují daleko složitější a komplexnější zařízení, které zpracovávající mechanicky (většinou jde o výpočet podle matematického vzorce) načtené údaje. Neefektivnost a nesmyslnost zpracovávání načtených údajů expertním systémem se tím pochopiteně ještě prohlubuje.

Všechny výše uvedené důvody ukazují, jak je velmi důležité, aby expertní systém dokázal komunikovazt se svým okolním prostředím. To zabezpečuje modul externích zdrojů, vykonávající dvě základní činnosti:

  • práci s externími daty
    Pokud inferenční mechanismus dospěje k tomu, že potřebuje v některém okamžiku procesu určitý fakt, může se pokusit získat jej z externích zdrojů. Úlohou modulu styku s prostředím je v tomto případě sledování situací, v kterých inferenční mechanismus potřebuje data. Pokud taková situace nastane, modul styku s prostředím převezme řízení a začne prohledávat zdroj externích dat. V případě úspěchu umožní vložit nalezený fakt do báze faktů a odevzdá řízení zpět inferenčnímu mechanismu. V opačném případě buď způsobí aktivaci komunikačnímu modulu, který zajistí předložení příslušné otázky uživateli (pokud expertní systém pracuje v režimu interakce s uživatelem), nebo musí vzniklou situaci ošetřit, to znamená oznámit inferenčnímu mechanismu, že požadovaný fakt je nepravdivý, neznámý nebo nahraditelný odhadnutelnou hodnotou.
  • práci s externími programy
    V principu může být vzájemná interakce vyvolaná oběma stranami - expertním systémem i externím programem. Expertní systém ji vyvolává tehdy, jestliže požadovaný fakt může získat aktivací určité procedury. Externí program aktivuje expertní systém zpravidla tehdy, když potřebuje vykonat interpretaci dat, která vyžaduje produktivní postup experta, anebo tehdy, když potřebuje vybrat nejvhodnější postup k dalšímu zpracování dat. V každém případě je úlohou modulu styku s prostředím přenos řízení, přenos údajů, synchronizace a ošetřování chyb.



Komunikační modul Tabulová architektura