Expertní systémy

Architektura znalostních a expertních systémů




Něco o těchto stránkách

Hlavní stránka

Úvod kapitoly

Obsah

Literatura

Rejstřík

Odkazy jinam

Báze poznatků

Báze poznatků i báze faktů jsou pasívní datové struktury. To znamená, že obsahují údaje bez toho, že by v nich byl obsažen návod (procedura, algoritmus), který by říkal, jak s těmito údaji nakládat.

Báze poznatků reprezentuje všeobecně platné a přijímané poznatky o pravidlech a zákonitostech z vymezené oblasti. V průběhu řešení se k nim přistupuje zřídka, někdy pouze jednorázově. V porovnáním s bází faktů to znamená podstatně nižší přístupovou frekvenci, proto je báze poznatků většinou uložena na vnějším paměťovém médiu. Významnou charakteristikou báze poznatků je i to, že se v průběhu procesu nemění. Existuje více způsobů, jak údaje do báze poznatků zapisovat. Jedním z nejrozšířenějších způsobů je zapisovat bázi poznatků pomocí produkčních systémů (na jejichž základě jsme zpracovali i náš příklad), ale existují i expertní systémy pracující s rámcovými či asociativními reprezentacemi.

  • Jestliže dostane křeček víc jídla než potřebuje, tak si zbytky natahá do pelíšku.

  • Jestliže má křeček jakoukoliv možnost utéct, tak taky uteče.

  • Jestliže je v pokoji s křečkem i kočka, tak neopouštěj místnost.

  • Jestliže je v pokoji s křečkem i kočka A ty opustíš místnost tak se nediv.

Pochopitelně, pro lepší představu byla v předchozím příkladě zvolena trochu větší volnost ve vyjadřování. Způsob, jakým se přesně zapisují údaje v produkčních systémech, je popsán na stránkách produkční systémy.


Architektura znalostních systémů Báze faktů