3.3.4 Spojovací
vrstva
Zatímco relační vrstva zabezpečuje
logickou relaci, spojovací vrstva spravuje konkrétní
bezdrátové spojení mezi AN a AT. Doba života
logické relace je delší než doba života
spojení, které logickou relaci zabezpečuje. Spojovací
vrstva obsahuje celkem sedm protokolů, viz. tabulka 3.1.
Air link management protocol má celkovou
odpovědnost za navazování a ukončování
spojení. Route update protocol navíc aktualizuje spojení,
zatímco se AT pohybuje mezi různými buňkami a sektory.
Při zkoumání spojovací vrstvy se blíže
seznámíme právě s těmito dvěma
protokoly.
3.3.4.1 Air link management protocol
Air link management protocol má celkovou
odpovědnost za navazování a ukončování
spojení. Air link management protocol ve spojovací vrstvě je
analogický k protokolu session management protocol (který
má za povinnost otevírání a
uzavírání relací) v relační
vrstvě.
Důvodem, proč chceme aktivně otevírat
a zavírat spojení, je zachování
vzdušných přenosových zdrojů. Je-li datový
přenos dočasně nečinný, je žádoucí
uvolnit cenný přenosový zdroj a uvolnit ho jiným
uživatelům. Air link management protocol může uvést
spojení do jednoho z následujících
tří stavů:
- Inicializační
stav (Initialization state) - AT žádá o
AN.
- Nečinný
stav (Idle state) – spojení je uzavřeno.
Přenosové zdroje jsou uvolněné, ale AT může
s AN komunikovat pomocí signalizačních zpráv
pomocí kanálů (forward) control channel a (reverse) access
channel.
- Stav
spojeno (Connected state) – spojení je otevřeno.
V tomto stavu si mohou AT a AN vyměňovat uživatelská
data pomocí kanálů forward a reverse traffic channel.
Signalizační zprávy mohou být posílány
pomocí kanálů (forward) control channel a (reverse) access
channel.
Obrázek 3.5 obsahuje přechody mezi těmito
stavy. Stavy protokolu air link management protocol jsou extrémně
důležité, protože aktivita
zbývajících šesti protokolů (na spojovací
vrstvě) se od těchto tří stavů odvíjí.
Například protokol idle state protocol je aktivní pouze
tehdy, když je air link management protocol v nečinném
stavu, zatímco protokol connected state protocol je aktivní pouze
tehdy, když je protokol air link protocol ve stavu spojeno. Na druhou
stranu, protokol route update protocol je aktivní, když je protokol
air link management protocol v nečinném stavu nebo ve stavu
spojeno.
Obrázek
3.5
Přechody mezi stavy protokolu air
link management protocol.
Pokud se spojení uzavře, relace
zůstává obvykle otevřena. Pokud chce systém
aktivně uzavírat a otevírat spojení za
účelem uchování zdrojů, nemusí
nezbytně uzavírat a otevírat relace. Je to z toho
důvodu, že při otevírání relace nějakou
dobu trvá, než se domluví se všemi protokoly a
nastaví všechny konfigurační parametry. Systém
nechce pokaždé znovu otevírat a uzavírat relace, pokud
je otevřeno nebo uzavřeno spojení. Ve skutečnosti je
relace velmi zřídka uzavírána, výjimkou je
případ, kdy se AT dostane z dosahu pokrytí
sítě.
3.3.4.2 Route update protocol
Protokol route update protocol spravuje
uchovává spojení, zatímco se AT pohybuje mezi
různými buňkami a sektory. Protokol route update protocol je
proto aktivní pouze tehdy, když je protokol air link management
protocol v nečinném stavu nebo ve stavu spojeno.
Když se AT pohybuje mezi buňkami a sektory,
získává od nich kanál forward pilot channel.
Protože každý sektor má svůj vlastní pilot,
protokol route update protocol je musí sledovat. Protokol route update
protocol (na straně AT) spravuje 4 sady pilotů, specifikovaných
PN offsetem. Tyto čtyři sady jsou:
- Aktivní
sada – tato sada obsahuje piloty těch sektorů, se
kterými si AT vyměňuje data na kanálech forward traffic
channel, reverse traffic channel, reverse power control a control
channel.
- Kandidátská
sada – tato sada piloty těch sektorů, jejichž
síla je taková, aby mohly být obsaženy
v aktivní sadě.
- Sada
sousedů – tato sada také obsahuje piloty těch
sektorů, které se ucházejí o místo
v aktivní sadě, ale které nejsou ani
v aktivní sadě ani v kandidátské
sadě.
- Sada
zbývajících – tato sada obsahuje všechny
piloty systému 1xEV-DO na stejné frekvenci, vyjma těch,
které jsou v aktivní sadě,
v kandidátské sadě a v sadě
sousedů.
Spojovací vrstva v 1xEV-DO
(konkrétně protokol route update protocol) spravuje uvedené
čtyři sady. V AT protokol route update protocol
měří sílu kanálu forward pilot channel,
hledá piloty, udržuje drop timer a obecně spravuje
členství v uvedených čtyřech
sadách.
Protokol route update protocol zpracovává
dvě důležité signalizační zprávy:
RouteUpdate a
TrafficChannelAssignment. AT na reverse
lince vyšle zprávu
RouteUpdate, aby informoval AN o
aktuálních rádiových podmínkách
(například počet pilotů, které AT vidí). AN
na forward lince vyšle zprávu
TrafficChannelAssignment, aby
aktualizoval aktivní sadu v AT, hlavně
v případě, že je AT (a také AN) ve stavu
spojeno.
3.3.4.3 Další protokoly
Dalších pět protokolů ve
spojovací vrstvě provádí aktivity spojené
s navazováním a s uzavíráním
spojení. Inicializační protokol je například
zodpovědný za počáteční nabytí AN.
Při počáteční akvizici inicializační
protokol prochází řadou stavů
(získávání sítě,
získání pilotu, synchronizace). Inicializační
protokol je k dispozici, pouze když je protokol air link protocol
v inicializačním stavu.
Protokol idle state protocol provádí funkce AT
po získání AT, ale je nečinný, když
spojení není otevřeno. Idle state protocol je tedy
aktivní pouze tehdy, když je air link management protocol
v nečinném stavu. Connected state protocol na druhou stranu
provádí funkce AT, který je ve stavu spojeno, když je
spojení otevřené. Connected state protocol je tedy
aktivní pouze tehdy, když je air link management protocol ve stavu
spojeno.
Protocol overhead messages protocol se od ostatních
protokolů ve spojovací vrstvě liší v tom,
že je aktivní ve všech třech stavech air link management
protokolu. Overhead message protokol je totiž zodpovědný za
zpracování doplňkových parametrů
posílaných kontrolním kanálem. Overhead message
protokol hlavně zpracovává dvě zprávy:
SectorParameters a
QuickConfig. AN
používá (dlouhou) zprávu
SectorParameters, aby informoval AT o
všech relevantních doplňkových parametrech
náležejících do příslušného
sektoru. Na druhé straně AN používá
(krátkou) zprávu
QuickConfig, aby rychle informoval AT o
změně doplňkových parametrů, takže je
zpráva QuickConfig použita
pro ty parametry, které se často mění. Tyto dvě
zprávy se nazývají doplňkové, protože
parametry obsažené ve zprávách jsou
používány více než jedním protokolem ve
spojovací vrstvě.
3.3.4.4 Packet consolidation protocol
Protokol packet consolidation protocol ve spojovací
vrstvě provádí funkce konsolidace prioritizace.
Každá zpráva generovaná v aplikační
vrstvě má číslo priority v rozsahu 0 až 255.
Čím nižší číslo, tím
vyšší priorita. Packet consolidation protokol tuto informaci
k prioritizaci paketů pro přenos. Jinými slovy,
přenosy a zpracování paketů
s vyšší prioritou bude upřednostňováno
před přenosem a zpracováním paketů
s nižší prioritou.
Spojovací vrstva nemodifikuje paket, který
přenáší uživatelská data, protože
spojovací vrstva převážně provádí
signalizační funkce údržby a správy
bezdrátového spojení. Packet consolidation protokol
častokrát pouze předá paket obdržený
z relační vrstvy do bezpečnostní vrstvy. Toto je i
případ v našem příkladě: pokud se
jedná o paket s uživatelskými daty, packet consolidation
protokol ve spojovací vrstvě přijme paket
z relační vrstvy a předá ji do
bezpečnostní vrstvy (viz. obrázek 3.4).