Softwarové prostředky
Rozlišujeme tři základní typy softwarových nástrojů na budování expertních systémů:
- Programovací jazyky umělé inteligence
- Prázdné expertní systémy
- Prostředí znalostního inženýrství
1) Programovací jazyky umělé inteligence
Většinou se uvažuje o dvou klasických představitelích programovacích jazyků umělé inteligence - o jazycích LISP a PROLOG.
Jazyk LISP je podstatně starší jako PROLOG (byl vyvinutý v 50. letech a dlouho byl prakticky jediným programovacím prostředkem výzkumných týmů v oblasti umělé inteligence). Vyniká poměrně nezvyklou syntaxí a jeho program se na první pohled jeví laikovi jako spleť závorek obohacená o pár dalších symbolů. Výhodou jsou efektivní programy s jasným významem.
Jazyk PROLOG byl vyvinutý v 80. letech a patří do skupiny jazyků podporující logické programování. Je postavený na principu zápisu programu v predikátové logice prvního řádu.
V dnešní době je většinou neefektivní programovat celý expertní systém. Vhodně a s rozvahou vybraný prázdný expertní systém nebo prostředí na tvorbu expertních systémů zkrátí cestu k fungujícímu expertnímu systému firmy, podstatně sníží jeho cenu a zvýší kvalitu.
2) Programovací jazyky umělé inteligence
Prázdný expertní systém ( expert system shell) je expertní systém bez báze poznatků. Plnohodnotný systém z něho vznikne po reprezentaci poznatků experta pomocí prostředků, které k tomuto účelu prázdný systém poskytuje.
Prázdné expertní systémy jsou v ekonomicky vyspělých zemích často využívány v podnikové praxi. Jsou vhodné na tvorbu malých a středních systémů. Znalostní inženýr se s nimi zpravidla naučí rychle pracovat. Umožňují velice rychlé vytváření expertního systému a obvykle nemají velké nároky na hardware. Takovéto systémy jsou většinou lacinější (řádově desítky tisíc korun).
Na druhou stranu prázdné expertní systémy nejsou schopny optimálně vyjádřit plnou škálu poznatků experta. Jejich vyjadřovací schopnosti jsou stále orientované víc na počítač než na člověka. Většinou nenabízejí žádné nadstandartní funkce (propojení s databází apod.). Příkladem takového prostředí je CLIPS.
3) Vývojová prostředí
Vývojové prostředí ( toolkit) je prvotřídní softwarová podpora na tvorbu rozsáhlých a složitých znalostních a expertních systémů. Vyznačuje se dokonalou grafickou podporou, podpůrnými nástroji pro práci s rozmanitými prostředky reprezentace poznatků, odvozování apod. Poskytují celé "stavební bloky" pro všechny potřeby programátora a jejich cena odpovídá množství práce, která je v nich zhmotněná. Vzhledem na svou cenu se kupuje pouze v dostatečně odůvodněných případech a na základě důkladně prozkoumané návratnosti. Jedním z nejznámějších vývojových prostředí je prostředí G2 firmy Gensym Corporation.
Nevýhody ES  Životní cyklus znal. systémů - úvod
| 
