Expertní systémy

Co je expertní systém?




Něco o těchto stránkách

Hlavní stránka

Úvod kapitoly

Obsah

Literatura

Rejstřík

Odkazy jinam

Princip programování

Klasický procedurální styl programování spočívá v podstatě na jednoduchém prncipu: program je tvořený posloupností příkazů. Ve zjednodušené slovní podobě je možné takový program vystihnout takto: "Udělej toto. Potom udělej tamto. Udělej toto a potom toto, pokud nenastane tamto." Tento styl nutí tvůrce programu představit si do nejmenších podrobností situace, do kterých se zpracované údaje mohou dostat, a způsoby, jak se v těchto situacích bude proces chovat. Charakteristickou vlastností programů vytvořených v tomto stylu je zpracování údajů řízené programem. V každém kroku programu je předurčené, co se má udělat dále. Řídící principy jsou velmi jednoduché a je možné je slovně definovat takto:   jestliže další krok postupu není explicitně definovaný programovou konstrukcí, tak vykonej následující instrukci.

Základní představa deklarativního programování je jiná. Neorientuje se na procedurální hlediska. Klade důraz na zákonitosti (pravidla) řešení jednotlivých problémů, které odděluje od vlastních řešících procesů. Do vhodných celků seskupené výrazy vytvářejí deklarativní program.

Nevyhnutelnou částí deklarativních programů je jakási řídící jednotka, která automaticky vyvolává a koordinuje procedury zabezpečující realizaci procesů potřebných k řešení problému. Je zřejmé, že zrod prostředků umožňující takový přístup nenutí tvůrce programu dopředu předvídat tok řízení při vykonávání programů, tj. od vytváření struktury programu. Je to tím, že při deklarativním programování   řešitelnost problému nezávisí na žádné konkrétní řídící strategii. Stačí, aby tvůrce dokázal formulovat úlohu natolik jednoznačně, aby použitému programovému systému bylo zřejmé   co se má řešit, bez toho, aby musel formulovat   jak dospět k výsledku řešení.


Expertní systémy - úvod Příklad použití ES