Umíme už vytvářet jedle různých velikostí koruny tak, že je skládáme z jednotlivých pater. Měnit velikost koruny dubu ovšem není tak snadné, neboť dub má korunu pouze jedné velikosti.
Jediné, co můžeme udělat, je mít v gramatice zásobu kruhů různých velikostí. Tímto způsobem se nám ale zvyšuje počet primitiv, a to není dobré, protože se snažíme mít primitiv co nejméně.
Tyto protichůdné požadavky vyřešíme použitím tzv. atributových gramatik, které pracují nejen s primitivy, ale i s jejich vlastnostmi. Tak můžeme např. každému kruhu přiřadit jeho poloměr, obdélníku šířku a výšku apod.