Kniha není a nechce být učebnicí operačního systému MS-DOS. Co se
v ní všechno dozvíme? Tak především několik informací o tom, co
to MS-DOS je a jak se jednotlivé verze postupně vyvíjely. Dále
z jakých částí se vlastně MS-DOS skládá a jak jsou postupně
zaváděny do počítače. Několik slov o vstupních zařízeních a dále
o souborech, adresářích a cestách. Navíc čtenář získá informace
o nejužívanějších příkazech MS-DOS (skutečně o nejužívanějších),
jak přesměrovat vstupy a výstupy a nasadit filtry. Popis
systémového prostředí, neboli jak samostatný program "hýbe"
hardwarem, je vysvětlen v další kapitole knihy.
Dostáváme se i k tajemstvím zahaleným dávkovým souborům,
jejich charakteristice a přehledu příkazů, připomeneme si
systémové a proměnné.
Kdo rád řídí pochod kurzoru obrazovkou, jistě uvítá poznatky
o ANSI "Escape" sekvencích. Kdo zase má rád pevné disky
a diskety, jistě se na ně rád podívá z hlediska fyzického
(struktura uložení dat, organizace dat na disku a spol.)
i logického (logická struktura diskety v MS-DOS atd.), rád si
připomene důležitost uložených dat na vnějších paměťových
médiích. Opomenut nezůstal ani příkaz CHKDSK.
Konfigurace a inicializace systému je skutečně "kuchařkou",
radící, co vše vložit a nevložit do souborů AUTOEXEC.BAT
a CONFIG.SYS. Předposlední kapitola uvádí příklad organizace
programového vybavení na disku.
Autor radí uživateli, jak (podle praktických zkušeností autora)
rozdělit pevný disk, co kam dát a kolik na který logický disk
věnovat místa. Inu, zkušenosti, i když se všemi radami souhlasit
nemusíme...
Nakonec autor zaseje semínko pochybnosti, když se zmiňuje
o počítačových virech.
Kniha na některých místech skutečně dává informaci o tom, co
někde nebylo, jiná místa zase jako by chtěla vyprovokovat
polemiku. Nicméně si myslím, že stojí za to si ji přečíst a třeba
po několika měsících práce s počítačem se k ní vrátit. Spoustu
praktických připomínek a rad pak určitě uvidíte jinak.